Distribuce a instalace
GNOME jako takové se distribuuje výhradně ve formě zdrojových kódů. Zdrojové kódy jsou texty, pomocí nichž vývojáři vytvářejí programy.
Obyčejnému uživateli ale zdrojové kódy moc nepomohou. To, co obyčejný uživatel potřebuje, jsou spustitelné programy – ty vznikají ze zdrojových kódů při procesu, kterému se říká kompilace. Při kompilaci jsou ze zdrojových kódů vytvořeny binární soubory, které už uživatel může spouštět.
Není však třeba se obávat toho, že si každý uživatel bude muset zdrojové kódy sám kompilovat – to by bylo stejné, jako by si lidé namísto televizorů, aut a mikrovlnných trub nakoupili jen součástky a výrobek si sami postavili…
Většina uživatelů jistě dá přednost již zkompilovaným zdrojovým kódům a vůbec sestavenému prostředí GNOME.
Sestavené prostředí GNOME nabízejí například některé distribuce GNU/Linuxu.
Instalace GNOME
Pokud se rozhodnete sáhnout po již sestaveném GNOME, stačí si vybrat jeho distributora (distribuci GNU/Linuxu, Solaris…). Instalace potom probíhá dle zvyklostí distributora.
Za ideálního distributora GNOME považujeme distribuci GNU/Linuxu Ubuntu. Jedná se o velmi příjemný operační systém, který zvládnou nainstalovat i málo zkušení uživatelé a který je i pro správu velmi jednoduchý. Ubuntu je svobodný software a je zadarmo.
Pokud se ale z nějakého důvodu rozhodnete sami kompilovat zdrojové kódy (předpokladem je, že této problematice rozumíte a máte na to dost času), musíte si je sami opatřit na FTP serveru. Postup kompilace bývá uveden v poznámkách k vydání na GNOME Documentation Library.
Nezávazné vyzkoušení GNOME
Pokud si nechcete GNOME instalovat, ale přesto jej toužíte vyzkoušet, je dostupná minimálně jedna možnost.
Tou možností jsou takzvané „živé“ operační systémy. Ty není třeba instalovat, protože se mohou spustit z CD, DVD nebo třeba USB klíčenky. Operační systém tak lze spustit bez toho, aby byl na pevném disku.
Jako živé operační systémy mohou fungovat i některé distribuce GNU/Linuxu – a práve ty jsou nejsnažší cestou, jak vyzkoušet GNOME bez jakýchkoli manipulací s pevným diskem.
Jako živá distribuce může fungovat také již zmíněné Ubuntu. Na jednom kompaktním disku (CD) je dokonce systém určený k instalaci na pevný disk i živý systém dohromady. Pokud se vám GNOME a Ubuntu zalíbí, můžete si je nainstalovat přímo z živého CD.
Je ale třeba upozornit, že systém běžící jako živý může být oproti tomu instalovanému řádově pomalejší, což je vesměs dáno rychlostí mechaniky CD (DVD).