Ladění a testování

Za ladění a testování považujeme soustavnou činnost, jejímž cílem je odhalení chyb a nedostatků softwaru. Tento dokument ukazuje možné cesty ladění a testování.

Poznámka: tento text je určen pro běžné uživatele, kteří nemají s vývojem softwaru zkušenosti. Popisuje tedy velmi obecně možnosti ladění a testování, které mohou tito uživatelé provádět sami i bez patřičného vzdělání a zkušeností.

Nejprve je třeba zmínit, že ladění a testování potřebují především vývojové verze GNOME (tedy ty, které mají liché hlavní číslo verze). To proto, aby došlo k jejich vyladění před vydáním finální verze.

Vývojovou verzi GNOME si lze opatřit buď ve formě zdrojových kódů (je nutná vlastní kompilace), případně je možné použít například linuxovou distribuci, která vývojovou verzi používá (taková distribuce je obvykle sama ve vývojové verzi), třeba Ubuntu.

Nicméně je samozřejmě možné pracovat i na stabilních verzích…

Na co se zaměřit

Existují typické problémy, kterými software může trpět:

Technické potíže. Program jako takový nefunguje správně.
- Pád (zhroucení) programu. Program z nějakých příčin ukončí svou činnost, aniž by o to uživatel požádal.
- Nedokonalá funkčnost programu. Program nefunguje přesně tak, jak má. Například špatně zobrazuje interaktivní prvek, špatně interpretuje, užívá nebo ukládá data atd.
- Slabý výkon programu. Program spotřebovává neúměrně mnoho operační paměti nebo výkonu procesoru.
Špatný původní či přeložený text. Text, který program produkuje (originální, či přeložený), je z nějakého důvodu špatný, například je nepřesný.
Špatná použitelnost. Program se špatně používá.
Špatná přístupnost. Program není dostatečně přístupný např. hendikepovaným lidem.

Výše vyjmenované problémy jsou v jistém smyslu pravidelné (počítá se s tím, že mohou přijít) a zejména na ně je třeba se zaměřit. Je však třeba říci, že se chyba může samozřejmě vyskytnout i kdekoli jinde – chyba není vybíravá.

Jak chyby lovit

Technické potíže

Lov chyb technického typu má jedno hlavní pravidlo: testovat, testovat, testovat. Technické chyby se totiž mohou projevovat jen za určitých podmínek a je proto dobré testovat (je-li ta možnost) na rozmanitých softwarových i hardwarových platformách. Testy v exotických prostředích jsou pro vývojáře velmi cenné.

Ke zhroucení programu dochází v určitém bodu (bodech) programu. Právě tyto body je třeba najít. Co se dělo, když se program zhroutil? Zhroutil se při stisku nějakého tlačítka? Zhroutil se při nějaké klávesové zkratce? Zhroutil se při zpracovávání určitých dat?

Pomoci mohou i ladicí výpisy, které program produkuje na standardní výstup (takže jej můžeme spustit například z konzole a výpisy sledovat přímo v ní).

Nedokonalou funkčnost lze odhalit jednoduše používáním aplikace a zkoušením používání kombinací jejích funkcí.

Pro odhalení chybné práce s daty je třeba programu podstrkovat co možná nejrůznější data a zkoušet s nimi manipulovat. Testovací data je dobré si uchovávat, aby je pak vývojáři mohli prozkoumat.

Výkon je subjektivní otázkou, nicméně občas může docházet například ke špatnému uvolňování paměti, což už není subjektivní, ale objektiní problém. První činností při testování výkonu je jeho prozkoumání „od oka“ v nějaké aplikaci pro monitorování systému – až potom je možné dělat další závěry. Kdo zná, může použít i speciální aplikace pro sledování výkonu.

Nicméně i subjektivní názor na výkon je podstatný. Lze například říci: „Nemyslím si, že by textový editor měl zabírat dvacet megabajtů paměti. Je potřeba jeho výkon optimalizovat.“

Netechnické potíže

Narozdíl od technických, netechnické chyby se projevují vždy a všude.

Odhalení chybných textů programu vyžaduje jediné: mravenčí práci při hledání. Nejčastějšími prohřešky jsou nekonzistence textů (jedna věc má více názvů), nedodržování překladatelských zvyklostí nebo chybné použití akcelerátorů. Více informací o lokalizaci nabízí dokument Lokalizace GNOME v praxi.

Špatnou použitelnost nebo přístupnost je možné najít pouze běžným používáním aplikace. V případě zkoumání použitelnosti je dobré se zaměřit zejména na to, jestli:

je uživatelské rozhraní patřičně přehledné a jestli není jeho používání složité
je dobré výchozí nastavení programu
není třeba dělat při jednotlivých činnostech zbytečně moc kroků (například kvůli běžnému exportu dat otevírat čtyři nabídky)

Při testování použitelnosti a přístupnosti je hlavní přirozenost.

V případě testování přístupnosti je nejlepší vše konzultovat s lidmi, kterých se přístupnost týká (tedy zejména s hendikepovanými), protože oni nejlépe vědí, jak budou aplikaci používat.

Co s nalezenými chybami

S chybami lze naložit jediným správným způsobem: opravit je. Pokud to však neuděláte vy, je třeba je nahlásit, aby se o nich vědělo a opravu mohl provést někdo jiný. O tom pojednává dokument Hlášení chyb a námětů.

Chyby v lokalizaci je možné (a možná i nejlepší) hlásit přímo odpovědnému překladateli.