Komentáře ke GNOME 2.26
18. března bylo oznámeno vydání GNOME 2.26. Co nabízí nového? Tento článek shrnuje nejdůležitější novinky.
Úvod
Vydání 2.26, to je čtrnácté vydání druhé řady GNOME. A také předposlední před třetí řadou GNOME, která přijde na jaře příštího roku.
GNOME 2.26 přináší to, co se od vydání hlavní verze očekává – opravy chyb, nové funkce a také nové aplikace (tentokrát jsou z oblasti vypalování optických disků a sdílení souborů). Tento článek by měl uživatelům GNOME (a samozřejmě nejen jim) poskytnout pohled na všechny důležité novinky vydání 2.26.
Multimédia
Novinky stávajících multimediálních aplikací jasně ovládl přehrávač filmů Totem.
První novinkou je možnost vytvářet galerie snímků obrazovek. Pokud uživatel tuto funkci vyvolá, Totem projde přehrávaný film a vytvoří z něj určitý počet snímků (počet záleží na nastavení). Tyto snímky jsou následně uloženy do jediného obrázku. Tímto způsobem lze snadno tvořit náhledy na průběh celého filmu.
Dále Totem 2.26 nabízí nové zásuvné moduly. Ty umožňují stahování titulků z Internetu, podporují službu Jamendo, poskytují klienta serverů DLNA a UPnP Coherence a poskytují vypalování filmových disků.
Titulky jsou stahovány ze služby OpenSubtitles a lze je stahovat k filmům na DVD nebo CD, k digitálnímu vysílání (DVB) nebo k proudovému vysílání z HTTP. Titulky jsou vyhledávány dle obsahu filmu, nikoli jen dle názvu souboru s filmem.
Moduly týkající se služby Jamendo a serverů DLNA a UPnP mají společné to, že jejich ovládání probíhá v postranní liště aplikace.
Jamendo je služba nabízející k poslechu a stažení hudbu šířenou za podmínek licence Creative Commons. Totem umožňuje hudbu na Jamendu vyhledávat a přehrávat. Pomocí Coherence je zase možné procházet multimediální servery DLNA a UPnP na místní síti a přehrávat (případně i spravovat, povolil-li to provozovatel serveru) materiál, který nabízejí.
Vypalování filmových disků souvisí s aplikací Brasero, jejíž popis následuje. Tento zásuvný modul umožňuje, aby na disky CD nebo DVD byly vypáleny právě přehrávané filmy.
Další novinky z oblasti multimediálních aplikací se týkají vypalování. Až do verze 2.24 nabízelo GNOME vypalování prostřednictvím aplikace Nautilus, která k tomuto účelu využívala modul nautilus-cd-burner. Uživatel mohl vypalovat soubory, které umístil do speciálního adresáře (poznámka: nejednalo se o adresář z pohledu souborového systému, ale uživateli se to tak jevilo) „Tvůrce CD a DVD“, případně mohl vypalovat obrazy optických disků.
Počínaje touto verzí je do GNOME zařazena aplikace jménem Brasero. Ta sice není úplně nová, neboť je již nějakou dobu vyvíjena a používána (byla také známa pod názvem Bonfire), ale v oficiálním vydání GNOME se poprvé objevila právě v této verzi.
Po spuštění aplikace je na první pohled jasné, v čem se liší od vypalování pomocí Nautilu – Brasero je zcela samostatná aplikace s vlastním uživatelským rozhraním. Při druhém pohledu lze ale zjistit, že i pomocí Brasera lze vypalovat úplně stejným způsobem jako dříve, což znamená z prostředí Nautilu. Jinými slovy – Brasero nahradilo původní systém a přidalo nádavkem další funkce.
Funkce Brasera jsou tedy přístupné buď ze samostatného rozhraní aplikace nebo z jiných aplikací, přičemž do jiných aplikací jsou funkce Brasera (většinou) distribuovány pomocí zásuvných modulů. Jedná se například o již popsaný zásuvný modul do přehrávače filmů Totem, jenž umožňuje vypalování filmových disků. Další se týkají mimo jiné správce souborů Nautilus (což je náhrada zmíněného nautilus-cd-burner) nebo různých multimediálních aplikací, jako je například Sound-Juicer.
Samostatné rozhraní Brasera pracuje s projekty. Projektem se rozumí jeden vypalovaný disk a do projektu patří všechny soubory, které chce uživatel na ten konkrétní disk vypálit. Nicméně Brasero uživatele nenutí se projekty nějak moc zabývat. Pokud s nimi chce pracovat, je to možné, pokud ne, tak se o ně nemusí vůbec starat.
Projekty se dělí dle typů; existují tři typy: datový, hudební a filmový. Pokud uživatel tvoří například filmový projekt, může z něj vytvořit filmové CD nebo DVD.
Uživatelské rozhraní Brasera se při tvorbě projektů skládá ze tří hlavních částí. V první části uživatel vybírá soubory (například procházením souborového systému nebo vyhledáváním), ve druhé části jsou vidět soubory přidané do projektu a ve třetí části se zobrazuje náhled multimediálních souborů (přehrávač filmů a hudby, prohlížeč obrázků).
Kromě vypalování projektů Brasero nabízí další funkce, například vypalování obrazů disku, kopírování disků, mazání přepisovatelných disků, kontrolu integrity média, tvorbu přebalů disků a další.
Samotné vypalování není závislé na jediné podpůrné vrstvě; lze použít technologie cdrtools, growisofs nebo libburn.
Kromě toho, že Brasero do GNOME přináší komplexní podporu vypalování pro uživatele, přináší ji i pro vývojáře. Knihovna libbrasero-media (nahrazující libnautilus-burn) poskytuje API Brasera všem ostatním aplikacím. V tom se libbrasero-media podobá knihovnám libempathy a libempathy-gtk, které od GNOME 2.24 poskytují aplikacím přístup k rychlým komunikačním sítím.
Modul nautilus-cd-burner již není dále vydáván.
Práce se soubory
Správě souborů vévodí Nautilus. Ve verzi 2.26 přináší vylepšení týkající se odesílání souborů a také možnost spolupráce s technologií PackageKit.
Do funkce odesílání souborů (lze vyvolat například z kontextové nabídky vybraných souborů) nyní přibyla možnost odeslání na nové cíle. Těmi jsou adresář s vypalováním (nyní spravovaný zmíněnou aplikací Brasero), komunikátor Empathy, výměnné disky a sdílené adresáře.
Spolupráce s technologií PackageKit umožní, aby Nautilus nabízel uživatelům doinstalování softwaru, který je nutný k otevření souborů, které nelze bez dalšího softwaru obsloužit. Podobný systém se již v minulosti objevil například u přehrávače filmů Totem, jenž nabízel instalaci kodeků (tam však konkrétní implementace závisela na distributorovi GNOME – použití PackageKit je daleko obecnější řešení závisející pouze na tom, zda budou distributoři GNOME dodávat PackageKit).
Pokud se uživatel například pokusí otevřít obrázek, jehož formát neumí obsluhovat žádná instalovaná aplikace, Nautilus se pokusí vyhledat software (na základě typu MIME), který to dokáže…
Další novinkou týkající se správy souborů je modul GNOME gnome-user-share, který se stal zcela novou součástí GNOME. Díky němu je umožněno elegantní a jednoduché sdílení souborů po místní síti nebo po Bluetooth.
Nastavení sdílení je možné otevřít pomocí nabídky Systém → Volby → Sdílení osobních souborů. Ve vyvolaném okně lze nastavit, jaké sdílení bude povoleno, a případně i vlastnosti sdílení (mimo jiné třeba heslo). Sdílení po místní síti se ostatním uživatelům zobrazují například v oknech aplikace Nautilus.
Za sdílené soubory jsou považovány takové soubory, které jsou umístěny v adresáři, který je pro tento účel zvolen. Na systémech s českojazyčným prostředím to obvykle bývá adresář ~/Veřejné/, na anglickojazyčných ~/Public/. Obecně se jedná o proměnnou XDG_PUBLICSHARE_DIR dle standardu organizace FreeDesktop.org specifikujícího „standardní“ uživatelské adresáře.
Systém sdílení osobních souborů je spouštěn jako služba sezení. Ke sdílení po síti jsou používány technologie WebDAV a mDNS; ke sdílení po Bluetooth se používají ObexFTP a ObexPush.
Web, komunikace a kancelář
V GNOME 2.26 nepřišly zkrátka ani aplikace pro práci s webem, aplikace pro komunikaci a kancelářské aplikace. Konkrétně Epiphany, Evolution, Empathy a Evince.
Již v minulé verzi nabídl webový prohlížeč Epiphany uživatelům novinky týkající se adresního řádku – ve verzi 2.26 v této bohulibé činnosti pokračuje.
Změna se týká především způsobu listování položkami, které adresní řádek při různých příležitostech nabízí. Dosud byla každá položka tvořena jedním řádkem, na jehož levé straně byla adresa URL a na pravé název stránky.
Nyní jsou všechny položky tvořeny dvěma řádky. V prvním je název stránky (ať už pochází z Historie, nebo se jedná o záložku) a ve druhém je její adresa URL. Pokud je stránka mezi záložkami, na pravé straně je tento fakt oznámen ikonkou. Zároveň je vyhledávaný text zvýrazněn tučným písmem. Tato změna by měla přinést vyšší přehlednost.
Dále adresní řádek nově podporuje operátor „a“, který se zapisuje jen jako mezera. Pokud tedy uživatel do adresního řádku zadá například „prostředí gnome“, zobrazí se mu položky obsahující výrazy „prostředí“ a zároveň „gnome“ (ne nutně v tomto pořadí, ne nutně bezprostředně po sobě). Pokud uživatel totéž zadal v předchozích verzích Epiphany, vyhledaly se mu jen položky obsahující přesně tento výraz.
Pokud o funkci operátoru „a“ není zájem, je třeba hledaný výraz zadat do uvozovek.
Poštovní klient Evolution přináší vylepšenou kompatibilitu s technologií Exchange. Nyní se lze připojovat nejen k serverům Exchange 5.5, 2000 a 2003, ale nově i k 2007. Toto je umožněno díky novému modulu evolution-mapi, jenž implementuje protokol MAPI, který je pro přístup k serverům Exchange 2007 nutný.
Přestože je modul evolution-mapi plně k dispozici, použít lze zatím i původní modul evolution-exchange, který je stále ještě podporován – časem bude označen za zavržený (následující půlrok to ale rozhodně nebude).
Zároveň Evolution 2.26 zvládá importování souborů typu PST (formát používaný některými poštovními klienty k ukládání dat), což stejně jako výše zmíněná nová funkce zvyšuje kompatibilitu…
Vývojáři aplikace Empathy, která se v minulém vydání GNOME objevila poprvé, vylepšili svůj produkt v mnoha ohledech.
Pro uživatele pravděpodobně nejzajímavějšími změnami jsou podpora přenosu souborů (zatím u protokolu XMPP) a podpora pozvánek do diskuzních místností (odesílání pozvánek i jejich přijímání a zamítání).
Dalšími na první pohled (a poslech) zřejmými novinkami jsou změněné uživatelské rozhraní hlasových a video konverzací, nový systém oznamování událostí (využívající bubliny a zvuky, přičemž zvuky jsou brány z motivu zvuků nastaveného pro celé prostředí) nebo možnost importovat účty z jiných aplikací.
Méně viditelnou, avšak neméně důležitou, změnou je integrování technologie farsight2 (pomocí knihovny libtelepathy-farsight), která nahrazuje původní knihovnu libtelepathy-stream-engine, a která slouží k práci se zvukem nebo videem vysílaným po síti.
Další aplikace začínající na písmeno E, prohlížeč dokumentů Evince, se ve verzi 2.26 může pochlubit podporou vrstev u dokumentů typu PDF (jejich správu lze nalézt v postranní liště) a také vizualizací průběhu načítání, ukládání, stahování nebo tisknutí.
Příslušenství
Textový editor Gedit nabízí nový režim celé obrazovky a snažší možnost změny zvýrazňování syntaxe a šířky tabulátoru.
Při novém režimu celé obrazovky je skryto vše kromě oblasti s dokumentem a postranní lišty (je-li povolena). Pouze pokud uživatel najede kurzorem do horní části obrazovky, zobrazí se nástrojová lišta. Opět zmizí až ve chvíli, kdy je kurzor z této části obrazovky odstraněn. Z aplikace tak lze vytvořit editor pokrývající celý rozměr monitoru.
Měnit zvýrazňování syntaxe a šířku tabulátoru lze nyní i ze stavové lišty, ve které se zobrazují nové rozbalovací seznamy.
Zajímavou novinkou oplývá i Deskbar, jenž dostal nový vyhledávací modul implementující standard OpenSearch, který specifikuje přístup k vyhledávání ve webových stránkách (zjednodušeně řečeno, autoři webových stránek pomocí této specifikace říkají nejrůznějším programům, jak se dá v jejich stránkách vyhledávat – programy pak mohou tuto informaci různými způsoby předat uživatelům). OpenSearch již využívají některé webové prohlížeče a nyní se k nim připojuje i Deskbar.
Prostředí obecně
Novinky GNOME 2.26 se týkají i prostředí jakožto celku.
První novinkou je možnost tvorby vlastních klávesových zkratek. Dosud GNOME umožňovalo pouze nastavení klávesových zkratek, které se týkaly prostředí samotného nebo spouštění některých typů aplikací (jako webový prohlížeč nebo poštovní klient).
Nyní je možné vytvářet jakékoli klávesové zkratky. Stačí zadat název, příkaz a zkratku…
Dále byla do GNOME začleněna možnost nastavení otisku prstů. Uživatelům vlastnícím snímač otisku prstů se v dialogovém okně „O mně“ objeví volba, pomocí níž si mohou nastavit otisk svého prstu. Otisk prstu je potom možné v celém prostředí využívat jako ověření totožnosti.
Předposlední zmíněná změna se týká nastavení displeje. Příslušný dialog nabízí možnost vypnutí některého z displejů a také vyžaduje potvrzení před použitím změn nastavení – pokud do určité doby není nové nastavení potvrzeno, dojde k obnově předchozího uloženého nastavení. To se hodí zejména uživatelům s problematickými ovladači grafických karet, kteří by mohli mít s novými parametry displeje potíže.
A konečně, poslední novinkou z oblasti celého prostředí je integrace ovládání hlasitosti se systémem PulseAudio, s čímž souvisí i zcela nové dialogové okno pro nastavení ozvučení prostředí a jeho hlasitosti.
V novém dialogu lze nastavit zvukové efekty, vstupní zařízení, hlasitost vstupu, výstupní zařízení i hlasitost výstupu (celkovou i pro jednotlivé aplikace).
Zpřístupnění
Aplikace Orca, která hendikepovaným uživatelům slouží ke čtení obrazovky a také jako lupa, nyní umožňuje nastavit čtení (například výšku hlasu nebo rychlost čtení) za běhu; není tedy nutné se ze sezení odhlašovat, aby se změny projevily.
Dále je výrazně lépe podporována technologie ARIA, byl vylepšen výkon a také Orca lépe zachází se výrazy obsahujícími několik slov, ale žádné mezery (například „TotoJeNějakýVýraz“), které se používají při různých příležitostech především v prostředí webových stránek.
Závěr
Toto vydání GNOME nabídlo uživatelům solidní sadu novinek. Za nejvýznamnější pokrok lze považovat zařazení aplikace Brasero a knihovny libbrasero-media, modul evolution-mapi zajišťující kompatibilitu se servery Exchange 2007, možnost sdílení souborů po místní síti a lepší spolupráci s PulseAudio.
Zároveň je však třeba podotknout, že mnoho změn uživatel nevidí, přestože jsou také důležité. Jedná se především o odstraňování závislostí na již zastaralých technologiích (například knihovny libgnome, libgnomeui a gnome-vfs), nasazování nových technologií (například GVFS a GIO) nebo pročišťování zdrojového kódu (například aplikace Prohlížeč systémových protokolů byla kompletně přepsána). Tyto změny probíhají již několik vydání a nyní se dostávají do finále.
Třetí řada GNOME se blíží (vyjde za rok) a zatím vše nasvědčuje tomu, že se GNOME podaří evolucí úspěšně dosáhnout revolučního výsledku. GNOME nesprintuje, ale také se nezadýchává a nezakopává, a proto bude v cíli první. To je zmíněná evoluce.
Odkazy
Související obsah
- článek GNOME 2.26 – zpráva o vydání GNOME 2.26
- článek GNOME 2.26.0 RC – zpráva o vydání GNOME 2.26.0 RC (kandidáta na vydání)
- položka Databáze znalostí Vydávání GNOME – informace o vývojovém cyklu GNOME
dne 19. 4. 2009,
Martin Picek